Pět “P” pro mladé fotbalisty
1.pravidelnost: pokud si děti neosvojily pravidelnost ve stravování již v předškolním věku, je nejvyšší čas s ním začít v době začátku aktivního sportování. I malé sportující děti by měly jíst alespoň 5x denně, pokud ale chlapec začne být častěji více unavený, zhoršuje se třeba jeho školní prospěch, zpomalil se tělesný růst nebo dokonce hubne, je s největší pravděpodobností na místě zvětšit množství jídla. Protože ale takto malé děti ještě nemají tak velký objem žaludku, je vhodnější spíše než zvětšovat stávající porce, přidat raději další denní jídlo ve formě další svačinky nebo druhé večeře.
2.před-/ po tréninku: pro správný výkon při tréninku i během zápasu je třeba vhodně sestavená svačina, která tělo nastartuje, ale i taková, která po výkonu doplní využitou energii ataké kvalitní živiny pro dostatečnou regeneraci. Protože někdy může být organizace dne malého fotbalisty taková, že v čase těchto svačinek není v kontaktu s rodiči, měl by se na dohledu nad správnými před-a potréninkovými svačinkami podílet i trenér.
3.pitný režim:Častým nedostatkem dětské stravy, a to jak sportovců, tak nesportovců, je nedostatečný nebo nevhodný pitný režim. Děti v této věkové skupině by měly vypít 60 ml na každý kilogram tělesné hmotnosti denně. To odpovídá asi 1000 ml denně. Celkovémnožství nápojů za den je ale třeba korigovat podle aktuálního počasí a pochopitelně podle náročnosti tréninku. Platí, že na každou hodinu sportu by připadnout ještě dalších xxx ml tekutin. 3A ač sportující chlapec má jistě vyšší energetický výdej, než jeho nesportující spolužáci, není sport omluvou pro pravidelnou konzumaci cukrem slazených nápojů a limonád.
4.pohoda: Rodiče by v dobré víře přimět svého malého sportovce správně jíst neměli zajít k donucování, přechytřelému poučování, ani k vydírání. Nevhodné je ale jiné narušování pohody u jídla, včetně rodinných hádek. Rodinné jídlo by také nemělo být spojováno se sledováním televize, čtením zpráv, novin, sociálních sítí a nebo hrami v tabletu či mobilu. Naopak, u denních jídel, u kterých je to možné -snídaně, večeře, jídla o víkendech, je vhodné pojmout jako čas, kdy se rodina v klidu sejde u jídelního stolu a věnuje se pouze jídlu, případně konverzaci, co koho dnes čeká, na co se těší nebo co zažil.
5.příklad: Děti v tomto věku se sice učí velice snadno, začaly chodit do školy, kde získávají další, do té neznámé znalosti a dovednosti. Některé pojmy by pro ně mohly ale zatím být spíše abstraktní, včetně pojmů z oblasti zdravé výživy (třeba proteiny). Proto je jednodušší, pokud si mohou správné stravovací návyky spojit s některým vzorem. U batolat a předškolních dětí jsou to jednoznačně rodiče, později starší sourozenci a prarodiče či pohádkoví hrdinové. S nástupem dětí do školy se ale více shlížejí ve svých prvních učitelkách, prvních trenérech nebo známých sportovních osobnostech. Pokud tedy chceme posílit počátky vhodného stravování u nejmladší věkové skupiny, najděme jim vhodný vzor, který budou následovat, a to včetně vhodné stravy.